Jan Kratochvíl
UMĚNÍ STARÉ FOTOGRAFICKÉ TECHNIKY
Ahoj Honzo. Můžeš mi nějak ve zkratce popsat, co znamená focení na kolodium?
Fotografování na kolodium je v současné době historická fotografická technika, která se asi nejvíce používala v 19. století. Různých článků a popisů tohoto procesu existuje v současné době velmi mnoho. Ve zkratce se jedná o předchůdce filmu, tzn. že kolodium je pojivo, které umožní udržet světlocitlivou vrstvou, která se následně exponuje (osvítí) ve fotoaparátu.
Obecně se dá říci, že jsou dvě možnosti, jak se dá na kolodium fotografovat:
1/ První možností je mokré kolodium, to znamená, že celý proces se provádí za mokra – ten používám já. V tomto procesu je potřeba zvládnout během krátké chvilky tzv. „zcitlivění“ fotografické desky, provést fotografování, vyvolání, a ustálení. Výsledkem je okamžitých obraz, fotografie na kovové nebo skleněné desce.
2/ Druhou variantou kolodia jsou suché kolodiové desky. Připraví se předem, nechají se uschnout a exponuje se na ně později. Poté se vyvolají v temné komoře – podobně jako klasický film.
Jak tě vlastně napadlo, že budeš dělat takto starou fotografickou techniku?
Této technice se věnují od roku 2011 to znamená, že momentálně již 10 let (2021). A jak mě to napadlo? Prostě mě fascinuje, jak fotografie před více než 150 lety vypadaly a zajímalo mě jakou technikou vznikaly. Došel jsem na to, že předchůdcem filmu byla i tato technika, začal jsem se o to hlouběji zajímat. Poté následovaly workshopy v zahraničí a u kamaráda Rasťa Čambála v Praze, který již bohužel není mezi námi.
Po získání základního know-how jsem se této technice začal opravdu hodně věnovat. Je to neustále poznávání a i po 10 letech vás překvapí věci, o kterých byste si mysleli, že už máte dávno zvládnuté. Veškerou chemii a laky si míchám sám a nekupuji je jako hotový produkt. Spatřuji v tom výhodu mimo jiné v tom, že máte v podstatě celý proces pod kontrolou.
Fotografování na kolodium je taky tak trochu adrenalinová záležitost, protože nemáte nikdy konstantní podmínky a může vás ledasco zastavit, například obyčejný vítr při venkovním focení. Když fotíte ve studiu, dají se podmínky lépe připravit a focení může pro fotografa probíhat poměrně předvídatelně. Je třeba si vše potřebné ohlídat a snažit se nebýt zbrklý a nejednat ukvapeně. Používaná chemie zdraví příliš neprospívá.
Poznámkou na okraj je informace, že v dnešní době se vytvořená fotografie na sklo nebo na kov dá zálohovat na digitální médium a můžete si s fotografií v digitální podobě dělat později cokoliv. Výhodou je, že je možno fotit a skenovat do opravu obrovských rozlišení. Fotografie z velkoformátové kamery o rozměru 18x24 cm, může mít například rozlišení 16800x22500 pixelů!
Studoval jsi fotku, nebo jsi k tomu došel časem?
Jak jsem zmiňoval již minulém příspěvku, absolvoval jsem hodně workshopů, zejména po Evropě, kde jsem poznával další fotografy, kteří se této technice věnují. Při společných setkáních jsme si vyměňovali a nadále si vyměňujeme zkušenosti, a to vás posouvá dál. Mám za sebou i privátní a skupinové workshopy, které provádím pro zájemce o tuto techniku.
Před pár lety, když jsem měl více volného času, jsem jezdil i do Německa, kde jsem moje workshopy organizoval a tuto techniku studenty učil. Nejčastěji jsem jezdil do Drážďan, kde jsem ve spolupráci s technickým muzeem (Technische Sammlungen Dresden) měl workshopy přímo v muzeu a také v jednom foto studiu v centru Drážďan. Na toto působení mám velmi dobré vzpomínky a s lidmi z různých akcí jsem nadále občas v kontaktu.
Využil jsem tak mé znalosti němčiny a angličtiny, takže nemám problém workshopy prezentovat jak v rodné češtině, tak i německy nebo anglicky.
Co tě ve fotce bavíc nejvíc?
Ve fotce mě baví nejvíc to, když se mi fotka, kterou vyfotím líbí. Moc neuznávám takové kritiky, že by se mělo fotit tak nebo onak, to se samozřejmě týká volné tvorby, protože každý má právo si vyfotit fotografii, jak chce.
Vjem z obrazu je subjektivní, to pro mě znamená, že nikdo nevnímá obsah úplně stejně.
Pokud je člověk (často fotograf) ovlivněn nějakými pravidly, která se vydávají za standard, tak podvědomě tato pravidla ve fotografii také může hledat, což potom ovlivní podle mého názoru jeho celkové vnímání obsahu. Prostě někdy je to na škodu :)
Fotíš pouze analogově, nebo uznáváš i digitální fotku?
Jak víme – každý druh fotografie se hodí pro něco jiného, tzn. digitální fotografii určitě preferuji tam, kde je potřeba vyfotit kupříkladu technicky kvalitní snímek nebo splnit přání klienta, když potřebuje vyfotit například fotografie na web a s digitálními soubory dále pracovat.
Záleží vždycky na konkrétním představě, co by mělo být výsledkem. Jestli ušlechtilý tisk na ručním papíře nebo digitální snímek pro prohlížení v mobilu.
Máš někoho, kdo tě inspiruje? Kde bereš nové výzvy?
Díky mým jazykovým znalostem jsem se vždy více orientoval na zahraničí než na domácí komunitu. To mi umožnilo dívat se na současnou tvorbu fotografů pohledem, který přesahuje hranice naší republiky. Poslední roky jsem se snažil co nejvíce komunikovat se zahraničními přáteli, podle možností také cestovat a osobně se poznávat s lidmi, které jsem do té doby znal pouze jen pomocí internetu.
Jeden z největších dojmů mám asi z Paris Photo, kde jsem se potkal i se známymi z USA, Austrálie, Jižní Koreje, se kterými jsem se dosud znal pouze přes internet. Paris Photo je největší evropský fotografický veletrh. Kromě komerční části obsahuje také neprodejné výstavy snímků z předních soukromých i veřejných sbírek.
Člověk získá představu za kolik peněz se slavné i současné fotografie prodávají. Zajímavé bylo si například prohlédnout originální tvorbu Andy Warhola nebo Man Rayovy experimenty.
Jaké máš s focením plány do budoucna? Čeho bys chtěl dosáhnout, nebo jakým směrem se ubírat?
Plánů do budoucna mám spoustu, trošku víc mě zastavila známá omezení, která doufám brzy ustanou a bude možno se více věnovat fotografování mimo studio a společným projektům.
V letošním roce (2021) bych rád navštívil nový německý fotograficky festival u Stuttgartu. Hlavně bych se po letech opět rád setkal s některými přáteli ze zahraničí.
Na rok 2022 mám předběžně naplánovanou cestu do Holandska, kam jsem dříve pravidelně jezdil. V letošním roce (2021) jsme taky dokončili velké rodinné dílo, náš podkrovní prostor v našem domě. Prostor byl zrekonstruován do podoby, kterou jsme si přáli a mohu zde začít více tvořit a své zkušenosti dál předávat.
Závěrem bych chtěl zmínit, že v rámci spolupráce s Městským kulturním střediskem v Třebíči se budu 2x účastnit letních akcí, které budou v roce 2021 probíhat v omezené režimu. V srpnové soboty 7. a 21. se můžeme potkat v třebíčském Židovském městě ve dvorku Domu Seligmanna Bauera (u Zadní synagogy), kde budu fotografovat historickou fotografickou technikou.
Pokud nám to podmínky umožní, tak v roce 2022 počítám se zopakováním podobné kulturní akce na některých oslavách mého rodného města Třebíče.
